Čtyřhvězdičkové porno, televize a já.

Pořád pochybuji o tom, že scéna s hrou na porno v seriálu Čtvrtá hvězda měla být vysílána před desátou večerní. Nic jiného, než tuto pochybnost jsem nevyjádřil v předchozím textu. Moc mě potěšilo, kolik lidí si ho přečetlo a kolik lidí o něm diskutovalo. To však nemění nic na mém sdělení: zvyklosti, pravidla a dobré mravy (a zákony) by se měly dodržovat.  

Všechny příspěvky byly zajímavé.

Ne vždy k věci.

Protiargumenty, často dokonce od lidí, které obdivuji, jako je třeba má bývalá kolegyně Mirka Spáčilová, jako by se týkaly jiného textu. Dovolím si je shrnout do několika kategorií.

1) Není to porno. Je to vtipné, je to nadsázka, a tak dále.

Samozřejmě. Nikdy jsem nic takového nenapsal. Ani by mě to nenapadlo. Popravdě řečeno, kdybych si myslel, že čt vysílá před desátou tvrdou pornografii, asi bych si měl vzít spacák a jít protestovat přímo na místo...

2) Prý nejen čt, ale jiné televize vysílají i dopoledne mnohem oplzlejší scény. To je možné. Přečetl jsem si celý balík typů. Podnět pro mě to není. Ať se tím zabývají rady, které to mají v popisu práce. Rozhodně to však nic nemění na tom, že by se měl dodržovat zákon, zvyklosti a pravidla.

3) Většina děcek je prý už v devět umytá, zpacifikovaná a v posteli poslouchají pohádku o medvíďatech. Nebo sice čumí na bednu, ale rodiče nad nimi mají dokonalý dohled. Závidím takto vzorným rodinám ale nejsou ve většině.

4) Prý jsem náhle horlivý pokrytec.

Kdo můj článek četl, musel vynechat pasáž o tom s jakou oblibou sám jakožto spisovatel píšu erotické scény. A dokonce přes odpor milované ženy, která je poněkud prudérní.

5) Prý je to útok na báječný český seriál. Možná o čtyřech hvězdách něco napíšu, ale v textu, který vzbudil milou pozornost je nijak nehodnotím.

6) Prý je za mým blogem nějaká politická hra.

Proč je za vším, co se děje okolo televize spatřována politika? Na to nechť si odpoví laskavý čtenář sám.

Všechny příspěvky do debaty jsou pro mě přínosem až na ty sprosté.

Já vím, přátelé, dělá se to i ve sněmovně.

Ale musíme přejímat ty manýry?

Musíme nutně nazývat lidi, kteří mají jiný názor pitomci, korupčníky, debily a tak dál? Neponižujeme sebe sama, když tak mluvíme o druhých?